Proč se u ničeho nedokážeme soustředit? A jak to změnit?
Soustředění. Schopnost zůstat u jedné věci. Neodbíhat myšlenkami. Neotvírat dvacet záložek. Nepřepínat se z mailu do zpráv, z Teamsů do Instagramu a zpět. Multitasking se považuje za dobrou věc, ale je tomu opravdu tak? Kdy naposledy jsi měl opravdu hluboké soustředění a dělal jednu věc pořádně?
Mozek přetížený informacemi se mění v neřízenou střelu. Snaží se trefit do černého, ale pořád mu do toho něco leze a mění cíl .
Multitasking je dopaminová past.
Když si dáme například za cíl že uděláme finanční report za minulý měsíc, přijde nám to jako hodně náročný a neuchopitelný úkol, tak podvědomě hledáme jiné “lehčí úkoly” kterými bychom ten náročnější úkol prolínali. A hledáme úniky v jakékoli podobě. Ten lehčí úkol může být i kontrola Instagramu.
Každé upozornění na mobilu, každá zpráva, každý like nebo nový příspěvek na síti nám uvolní malou dávku dopaminu. Ta nás na okamžik potěší, ale zároveň přeruší proud myšlenek. Mozek to vyhodnotí jako odměnu. A zvykne si.
Výsledkem je, že během práce běžně odbíháme desetkrát za hodinu. A každé to „mrknutí jen na chvíli“ nás stojí dalších 10 až 20 minut návratu do hluboké koncentrace.
Co se děje v mozku, když se snažíš soustředit
Soustředění není defaultní stav. Je to výkon. A jako každý výkon, i ten mentální, potřebuje palivo.
Když se ponoříš do práce nebo studia, zvyšuje se aktivita v prefrontální kůře. Mozek přesměrovává energii do oblastí zodpovědných za paměť, plánování a rozhodování. K tomu potřebuje správný poměr neurotransmiterů, dostatek kyslíku a vyrovnaný nervový systém.
Jestli ho při tom přerušíš notifikací, přerušíš i tenhle výkon. A opakovaně tak zůstáváš v půli cesty, v roztěkaném módu, který je vyčerpávající, ale neefektivní.
Tady přichází na řadu návyky. A taky maté.
Základní věc, kterou můžeš udělat hned teď: vypni oznámení a zapni režim Nerušit.
Druhá věc: začni si vědomě vytvářet prostor pro hlubokou práci. Ideálně 45–60 minut bez přerušení. Jedna činnost. Jeden cíl. Bez multitaskingu. Skvělý je například časovač, kterým si jasně ohraničíš čas pro hlubokou práci.
A třetí: dej mozku správný mix podpory, aby to zvládal.
Například Yerba maté, guarana a L-theanin v Yerbu pomáhají mozku nastavit stav, kterému se říká flow.
V tomhle stavu:
• se ti zrychlí zpracování informací
• soustředění je plynulé a nebolí
• nevnímáš čas, ale zvládneš víc
• a hlavně: po výkonu nejsi vypnutý, ale v pohodě
Maté samo o sobě funguje jako jemnější kofein s delším účinkem. V kombinaci s theaninem z čaje a adaptogeny jako je maca nebo ashwagandha se ale z něj stává nástroj, jak nejen zůstat produktivní, ale zároveň nevyhořet.
Proč tolik lidí říká, že jim Yerb „zklidní mozek, ale zároveň nakopne“?
Protože přesně to dělá.
Zlepšuje prokrvení mozku díky citrulinu a argininu. Zvyšuje hladiny dopaminu, ale nevyčerpává jeho zásoby jako klasické energetáky nebo káva. Podporuje hormonální rovnováhu. A díky kombinaci bylin a vitamínů pomáhá tělu zvládat i stres spojený s dlouhodobým výkonem.
Tohle není placebo. To je biochemie.
Bonusový tip pro opravdu velké poruchy pozornosti je zaměstnat mozek při práci. Lo-fi hudba u které se mozek nemusí soustředit na texty písní je ideální volba. Lehké beaty bez zpěvu dávají mozku malou dávku dopaminu a mozek potom nehledá větší roptýlení, dokáže se soustředit lépe a déle.
Shrnutí
• notifikace zabíjí soustředění
• mozek potřebuje klid, rytmus a podporu, jinak jede na nouzový režim
• stav flow se dá trénovat a podporovat
• a produkty jako Yerb ti v tom pomůžou – ne tím, že tě nakopnou, ale tím, že tě tam udrží
Chceš se naučit soustředit líp? Začni tím, že ztišíš svět kolem. A pak mu dej palivo, které nevybuchne, ale hoří dlouho.


